Čtyři kamarádi

Tento příběh je jeden z mých nejoblíbenějších a často s ním s klienty pracujeme. 

Byli jednou čtyři kamarádi, Tomáš, Gabriel, Vašek a Jakub. Znali se velmi dlouho dobu, bydleli ve stejném městě a chodili spolu do školy. Po studiích Jakub odletěl do Ameriky, protože se jako jediný nedostal na svoji vysněnou univerzitu. 

Kontakt s kamarády přerušil na osm let. Když se Jakub vrátil zpět do rodné země, chtěl navázat kontakt se svými kamarády. Kamarádi bydleli a pracovali ve stejném městě jako před osmi lety. Jakub byl velmi šťastný, že se opět shledali. Všechno vypadalo jako za jejich starých dobrých časů.

Pravidelně se začali vídat. Jakub měl pár kilo navíc, byl nekuřák a alkohol mu nedělal moc dobře.

Tomáš a Gabriel byli ve skvělé formě, zato oba kuřáci, kteří rádi oslavovali život. Vašek byl velmi inteligentní samorost s velkým srdcem a kuřák. 

Jakubovi po několika měsících došlo, že vlastně každý pátek vypadá stejně. Seděli v hospodě s cigaretou, které on nesnášel. Pomlouvali jiné kamarády a stěžovali si na život. Také si uvědomil, jak jízlivě se k němu chovali. Většinou ještě doplácel útratu v baru za Tomáše, který většinou neměl peníze. A pak ještě platil taxíka domů. Jakub pokaždé přišel domů, dal si pořádnou sprchu a vypral všechno oblečení, aby se zbavil toho odporného hospodského a cigaretového puchu. 

I přesto měl Jakub své kamarády rád a záleželo mu na nich. Dával jim dárky k narozeninám, přispíval kamarádům na větší dárky a zážitky, někdy platil v restauraci a dokonce zaplatil Tomášovi nákup. Gabriel Jakubovi nikdy žádný dárek k narozeninám nedal, on mu vlastně ani nikdy nepopřál.   Tomáš většinou zapomněl, neměl peníze nebo popřál s pěti měsíčním zpožděním. Vašek sice Jakubovi popřál, ale zase nevěděl, co mu koupit a ani se mu to nechtělo řešit. Všichni tři se tomu smáli. Jakub dárky nikdy neřešil, ale bylo mu líto, jak se chovají. Jakub se několikrát snažil změnit místo, akci, plán, ale vždy skončili v hospodě. Toto trvalo přes rok. 

Jakub začal být nervózní pokaždé, když se blížil pátek. Tep se mu zvýšil v momentě, když mu někdo s kamarádů poslal zprávu. Začal být častěji nemocný, neustalé měl rýmu a byl nachlazený. Každé narozeniny a oslavy vymýšlel výmluvu, aby s nimi nemusel být. Nebylo mu s nimi dobře, ale byli to přeci jeho kamarádi.  

Blížili se Vánoce. Kamarádi se během svátků pravidelně scházeli. I letos si chtěli posedět a předat si dárky. Jakub nabídl, že se můžou sejít u něho doma. Kamarádi to zavrhli, protože chtěli jít k Tomášovi. Před pátou přišla Jakubovi zpráva od Tomáše, že nestíhá a potřebuje pomoc. Jakub a Tomáš bydleli blízko sebe. Jakub souhlasil. V pět hodin Jakub zazvonil na Tomáše. Tomáš teprve vylezl ze sprchy, nejen, že neměl nic připravené, ale ani nakoupené. Tomáš a Jakub jeli do supermarketu na nákup. Jakub celý nákup za Tomáše zaplatil, protože on si nechal peněženku doma. Když se vrátili domů, Jakub připravil občerstvení a Tomáš si šel zapálit na balkón.  

Vašek a Gabriel měli dorazit v šest. Vašek přišel včas, ale omluvil se, že zapomněl dárky doma. Tomáš, Jakub a Vašek si dali drink a čekali na Gabriela. Ten jako obvykle přijel o hodinu déle. 

Jakub byl otrávený a chtěl jít domů. “Počkej, ještě jsme si nedali dárky.”, zdržovali ho kamarádi. 

Jakub všem svým kamarádům předal dárky. Každý z nich dostal značkový set na holení  a dvě krabičky jejich oblíbených cigaret. Viděl, jak jsou kamarádi mile překvapení z jeho dárků. Jakubovi dárky měly skrytý význam. Kamarádům to však nedošlo. Za to Jakubovi v ten moment došlo úplně všechno. Jakub od Gabriela dostal zrezavělý náramek, který hrozně zapáchal. A od Tomáše přívěšek na klíče s volem. Vašek zapomněl dárky doma. Jakub poděkoval, odešel domů a už nikdy s nimi Vánoce neslavil. 

Byli to jedny z nejkrásnějších a nejpohodovějších svátků, které Jakub prožil.

Jakub přerušil s Tomášem a Gabrielem kontakt, přestěhoval se do jiného města a žije spokojený život. Má rodinu, nové přátelé, skvělou práci a hlavně sám sebe. 

S Vaškem je čas od času v kontaktu. 

Po 2 letech, co Jakub s Gabrielem přerušil kontakt, Gabriel poprosil Vaška, aby od Jakuba vyzvedl  400 korun jako podíl na dárek pro Tomáše k jeho narozeninám…

Závěr:

Klienti se mě ptají, proč Jakub kamarádům neřekl, jaký význam měl jeho dárek. Jedno české přísloví praví: “Můžeš dovést koně až k řece, ale napít se musí sám.” Jakub žije vědomě a nese odpovědnost za svůj život. Jakub si svoji cestu našel a je velmi šťastný.